Krásný den, čtenáři,
chtěli jste vědět, jaké další oblasti mi v rámci epigenetického mapování na VitaRegen clinic Prague vyšly jako ty, které nutně potřebují mojí lásku a podporu. Neřekla bych, že je to překvapení: potraviny a mikrobiom, hormonální systém (ano, PCOS vytváří hormonální křehkost), metabolismus cukrů. No, zdravý člověk by měl mít na škále v epigenetických testech hodnotu do 10, já ji mám přes 100. Asi mám o zábavu na letošek postaráno, abych tak řekla.
Moje celoživotní výzva: Potraviny
Jak už jsem zmínila v předchozím článku věnovaném cukru, potraviny, to byla vždycky moje slabá stránka. Člověk se domnívá, že něco je pro něj dobré, ale může to být i pravý opak. Tak třeba bojuji od roku 2016 s pšenicí. Začalo to vyrážkami obličeje, krupicí, svěděním. Celá tvář včetně víček v jednom ohni. Chtěla jsem si hlavu ukopnout. Nene, nedomnívejte se, že mi nesvědčí lepek. S tím potíž nemám. Ale pšenice obsahuje druh roztoče, na který můj imunitní systém reaguje vpravdě nehezky. Víte, že v roce 2016 jsem kromě vyrážky trpěla na špatný spánek, podrážděnost, každodenní průjmy, bolesti břicha, pálení žáhy, plynatost, nafouklé bříško, neustálou únavu? Měla jsem pořád hlad, přitom mi jídlo nedělalo dobře.
Migrující alergie
Sama za sebe se domnívám, že tu mohla být nějaká predispozice genetická. Další věc je proměnlivost alergií, vždycky jsem byla na roztoče v prachu, což mi vlastně nyní nijak závažně nevadí. Ale roztoči v potravinách, no jéje. Ale k tomuto rozhození funkcí těla přispěl i stres, to bezpochyby. Naše ročníky s ním totiž ještě nikdo pořádně neučil zacházet, což byla moje velká motivace zaměřit se při studiu na psychologii.
A poslední hřebíček byla antikoncepce. Dnes už máme studie, které jasně prokazují, že antikoncepce může být jednou z hlavních příčin rozvratu střevního mikrobiomu a může vést ke zvýšené propustnosti střeva. A tím pádem i nárůstu systémového zánětu. Já tento medikament polykala od 18 let. Do 22. A pak přišla horská dráha – PCOS čili nález polycystických ovárií.
Rozhozené hormony a syndrom polycystických vaječníků
Do 22 jsem byla normální dobře prosperující mladá žena bez jakýchkoli závažnějších obtíží. Ale po vysazení antikoncepce, k jejímuž užívání už nebyl další důvod, se spustil kolotoč, který mne málem udolal. Úplně jsem přestala menstruovat. Cítila jsem se plná, těžká a unavená. Z 65 kilo váha letěla nahoru, ani jsem se nestačila ohlédnout.
Štítná žláza ohlásila chronický zánět. Na pleti se rozlilo ošklivé a špatně se hojící akné. Přestala jsem ovulovat a moje vaječníky vypadaly jako hrozno nebo jako ementál. Byly v nich cysty velké skoro jako pětikoruny. Každý den jsem pociťovala bolesti v podbřišku. Poprvé v životě jsem trpěla chronickou zácpou. Příznaky, které byly vidět, ale nebyly zdaleka tak hrozné, jako ty, které téměř převzaly kontrolu nad mojí hlavou.
Psychická pohoda šla do háje, PCOS jako akcelerátor deprese
Bohužel i PCOS s sebou nesou řadu dalších nepříjemných důsledků. Okusila jsem klinickou depresi. Ale tehdy se o tom moc nemluvilo, gynekolog mne na možné souvislosti neupozornil. Neměla jsem terapeuta, rodiče tohle vůbec neznali, mysleli si, že se člověk nějak oklepe. Trvalo mi to víc než pět let, vlastně do třiceti a depky, úzkosti nebo panická ataka ještě občas na dveře zabuší, ale už alespoň vím, co na ně platí.
Zvládla jsem to nějak sama. Ale když se na to zpětně podívám, možná jsem mohla mít v duši klid za polovinu doby. Já se s tím poprala vůlí a díky intuici, ale jak říkám, šlo by to i řízeně, ně metodou pokus omyl. Fakt, za tu ztrátu energie, slepé uličky, čas, život, za zdroje, které musíte vyplýtvat, než si k tomu dojdete, by se dalo žít o tolik bohatějším způsobem. Pomoc tu je víc než na místě.
Zažívala jsem stavy, kdy jsem nemohla vstát z postele, prostě to nešlo. Byla jsem v hlavě jako ve vězení a očima moje malá dušička, schovaná někde vzadu v nejzazším koutku mozku, koukala mýma očima ven. Byla jsem odcizená sama sobě. Energie nula. Denně jsem plakala. Cítila jsem se vážně pod psa. Nic jsem nedokázala dotáhnout. Vlastně jsem se každý den těšila jen na jedno. Až zase upadnu v milosrdný spánek, který mne alespoň na chvíli zbaví negativního prožívání a hypersenzitivity.
Ptáte se, jestli jsem vnímala nějaké pozitivní emoce. Ne. Chtěla jsem být zabalená v kokonu z peřiny ve svém pokoji u rodičů a odpočívat, být v klidu, izolovaná od světa. A zároveň jsem se na sebe neskutečně hněvala, že nedokážu být jako všichni ostatní, nenáviděla jsem svůj stav i sebe sama. Mým spouštěčem byl stres z rozchodu, neuměla jsem to zdravě zpracovat, mít se natolik ráda, abych si řekla a opravdu to tak vnímala: Hle, ta báječná vůně svobody, konečně můžu věnovat svoje zdroje něčemu skvělému. Ne ne, na partnerství jsem nezdravě visela.
Člověk si v tom všem připadá trošku ztracený. Je to začarovaný kruh. Má dojem, že už ho nikdo nebude mít rád a ve světle PCOS má dojem, že si snad ani nemůže zasloužit mít se rád sám, protože mu to připadá jako nekonečný kolotoč vlastních selhání. A ten pohled do zrcadla, ve kterém se zračí větší či nové špíčky, akné, chloupky na bradě. A co teprve psychické nastavení.
Epigenetické mapování mi odhalilo i řešení na úrovní základních živin
Nakonec mne tedy hormonální soustava, která podle epigenetických testů volala po péči a lásce, připadala jako naprosto logický výsledek. Sice jsem z nejhoršího snad venku, ale na druhou stranu ale vnímám, že je stále co zlepšovat. Díky epigenetice mám teď před sebou prima možnosti, jak na tomhle všem začít makat. A to vám postupně představím v následujících článcích. Za spoustou neplechy totiž stojí tělo, které není dostatečně vyživené. A na ty deficity v základních živinách jsem koukala opravdu s údivem.
Napište mi , jestli jste někdy bojovali s PCOS nebo jinou hormonální nerovnováhou. Mohli bychom se společně podporovat, aby se nám dařilo s tím popasovat alespoň s větším pochopením a humorem.
*děkuji VitaRegen clinic Prague za možnost vyzkoušet si epigenetické mapování a nasměrovat svoje zdraví lepším směrem.
