Nedostala jsem ji pod stromeček, ale daleko dříve. Od té doby jsem si v ní listovala, tu a tam něco přečetla, k některým pasážím jsem se několikrát vrátila. Nejen proto, abych si zapamatovala, co mne zaujalo, ale proto, že se ty řádky prostě heky četly. Je to takový „balzámek” na duši, když se člověk potřebuje ponořit sám do sebe, oklepat se, aby zas mohl jít…
Recenzujeme, nelichotíme. Žijeme v harmonii s vlastním svědomím. Vezmeme vás na cestu za neobyčejnými krásami a radostmi všedního života. Jste připraveni?