Home Mind Chvilka poezie: O jabloních v zimě

Chvilka poezie: O jabloních v zimě

by katerina

O jabloních v zimě

Stará blogerka podpis

 

 

 

Vánek rozehrál větve jabloní
V rytmu samby


Ta se do Čech moc nehodí
Nás zajímají poklesky a hanby
Vítr z plachet valčík strhal mi
Kdysi v prapředku všech sil
To už je v kolonce zapomnění
Jež na dveře jsi vyvěsil
Dál tančím v pověstích a mezi hradbami
Listuji stránkami času
V úsměvu prabáby
Můj zrak míří do výšek starých korun
Jež píší historii chutí a šťáv
Gurmánské hnutí na dosah
Jablko odvahy spadlo mi do klína
Milenec nezvěstný mne proklíná
V kraji voní dávné zahrady
Generace šlechtitelů
Cosi mi vzkazují
A kreslí na zem záhady
Touhou přibarvují staré odrůdy
Ovoce jak malé chtění
Semínko větvička do půdy
A co všechno se hned změní
Nedostává se mi zapomnění
Já na noc
V oknech nestahuji rolety
Já se v spánku dívám ven
Živote buď pozdraven
Já navštěvuji dávné planety
A slovo dále rozplétám
Jak zdivočelý sen

You may also like

Leave a Comment