Moji nejbližší o mně vědí, že ráda uklízím a děsí se toho. Marně se jim snažím vysvětlit, že je to můj způsob relaxace, pohyb dle možností, nakonec i radost z toho, jak bude doma nebo v kanceláři čisto, útulno, nádherně. Marně se snažím sdělit, že celý můj adrenalinový život zahrnující především dvě pozice, tedy roli matky a roli podnikatelky, hledá cesty k harmonii po svém. Tedy například úklidem domácnosti.
Možná je v tom i něco genů či zvyklostí z dětství. Můj otec chodíval z práce poměrně brzy odpoledne. Byl to detailista, všechno muselo mít svůj řád. Nesnášel nepořádek. Když vstoupil do obýváku, zkusmo přejel prsty levé ruky jednotlivé plochy nábytku, zda jsou dosti čisté a nablýskané. Samozřejmě vždy zjistil, že v místnosti, kde se topilo uhlím a dřevem, pokryla tyto plošky vrstvička prachu, kdykoli tomu začal věnovat pozornost. Nasupil se a jakmile mne někde v domě zahlédl, házel po mně prachovkou a já musela znovu a znovu prach utírat. Stal se z toho nepochopitelný rituál bez komentáře.
Od prachu málem k holínkám
Také prosinec u nás býval originální. Nejprve přišla na řadu klasická vesnická zabíjačka, aby bylo o svátcích na stole více dobrot. Těsně poté se gruntovalo, a já dodnes nechápu, jak jsme vše mohli stihnout. A to se do práce i do školy chodívalo ještě i v sobotu… Pravdou však je, že se u nás uklízelo s radostí a chutí, protože pocit krásna vždycky stál za to. Ale netrval dlouho. Do zabíjačkových ozvěn, kdy byl celý dům zahalen do vůně cibule, česneku a masa, se prolnuly pachy jednoduchých čistících a konzervačních prostředků včetně Diavy nebo Sidolu na mosazné kliky, a to byl mazec. K tomu se každým rokem přidružila vášeň mého otce zpestřit si pobyt doma barvičkami. On totiž miloval barvy a jejich kombinace v roztodivných kombinacích a nenasytně s nimi experimentoval. A tak se v půli posledního měsíce roku dal do natírání futer u dveří, a dřevěného kredence, stolečku, šuplíků, židlí i konstrukce pod dřezem. Bylo to peklo. Nátěrové hmoty minulosti schly dlouho a ještě déle svým odérem sytily prostor k obývání.
Poslední vůně
A do toho všeho přišel čas skořice a hřebíčku, badyánu a vanilky. Ano, v tu dobu nastával pravidelný rituál pečení vánočního cukroví. Byl to svár všeho, nač normální jedinec může pomyslet: jitrnice, tlačenky, uzené. Úklidové prostředky. Nátěrové hmoty nejrůznějších druhů a ředidla. Koření a sladké vůně Vánoc. Jehličí a svíčky. A do toho odpoledne na Štědrý den otcova poslední úklidová četa. Rozhodl se totiž vytírat podlahu v přízemí, aby byla atmosféra večera dokonale čistá. Místo toho jsme skoro plavali. Podlaha potažená papírovým linem se nasákla vodou, jíž otec nešetřil. A co se nevpilo, zdobilo náš příbytek jako lagunky. Všichni jsme chválili, jak útulno máme a raději jsme se předčasně zavřeli u vánočního stromečku ve vedlejší místnosti, kde byl koberec a kde se tudíž jen luxovalo, abychom nemuseli po kuchyni pochodovat v holínkách. Vanilkové rohlíčky nakonec překryly většinu z prosincových parfémů venkovské domácnosti a nás skolila zasloužená únava z předchozích dnů a další nastupující vůně: z bramborového salátu a smaženého kapra.
Rozuzlení celkem jasné
Možná už proto víte, proč ráda uklízím. Podvědomě se zbavuji rušivých elementů dávné doby a snažím se ve svém vlastním domě navodit tu optimální pohodu. A těch podnětů je dodnes hodně, včetně vracejících se vzpomínek na moje dětství. Ovšem v učených knihách o tom, jak si navodit klid v duši, se píše o úklidu v domě či bytečku také. A to jako o zásadním kroku vedoucímu ke spokojenosti a dobrému spaní. Takže:
Abych se dostala konečně k tomu, co bych v souvislosti s mým relaxačním konáním ráda pochválila. Je to značka FeelEco. Tak nějak přirostla k mému srdci a už několik let vévodí mojí kuchyni, koupelně, oběma podlažím, lásce k nakupování i úklidovým přepadovkám. Souvisí to patrně s mými emocemi. Šéfa fabriky a zakladatele všeho pokroku v ní znám, a to díky své profesi; osobně jsem ho měla možnost slyšet vyprávět o ekologickém vztahu k životu, výrobě i spotřebě a také v souvislosti s podnikáním. O businessovém odkazu Jana Bati i originálních manažerských metodách. O pěstování salátu inovativním způsobem i jeho pokynu vyvinout a začít vyrábět prací, mycí i kosmetické přípravky uvedené značky. Je to už docela dávno, ale tehdy jsem nabyla přesvědčení, že značka FeelEco bude mým dobrým společníkem. A stalo se.
Koupelna plná pěny
Prací gel Color kupujeme doma po kanystrech, ježto ochotně a stále pereme. Prací gel White používáme méně, ale o to raději, protože skutečně nechává prádlo bílé. Prostředky jsou to svým způsobem bez vůně i bez zápachu, prostě neobtěžují nadbytečnou parfemací, nedráždí a spotřebuje se jich docela málo.
Ovšem běda tomu, kdo zamění prací gel a prostředkem na nádobí. Stalo se. Zapla jsem pračku, nadávkovala a odešla z koupelny. Když jsem se po hodině a půl vrátila, bylo nač se dívat. Koupelna divotvorně naplněná pěnou, kde se vzala, tu se vzala, já v šoku. Co mi to ten FeelEco udělal? Zbláznila se pračka? Pomóóóc! Ne, zbláznila jsem se já. Zaměnila jsem přípravky, prohodila jsem pračku s myčkou. Zákon schválnosti nelenil. Vytvořil podívanou na celý život. Nepokoušejte sílu tohoto zákona, když nemusíte!
Mytím nádobí čistím hlavu
No, ono mytí nádobí je sporná záležitost. Ačkoli máme myčku, ráda se stylizuji do hospodyňky minulého století. Umývám ohnutá nad dřezem ručně. Ano, tušíte, je to často útěk k jakési kratičké fyzičce, kdy může člověk přehodit myšlenky na úplně jinou linku, sledovat zároveň televizi nebo poslouchat rádio, nebo mít jen otevřené okno a komunikovat se zahradou. Další významnou veličinou je rychlost. V ruce to mám zmáknuté za chvíli, kdežto myčka se s tím natahuje bůh ví jak dlouho. A to jí mám přece jen za zlé. Navíc – při používání přípravku na nádobí, ovoce a zeleninu vím, že při stolování do sebe nebudu soukat nic škodlivého, že je FeelEco shovívavá i k mému zažívání, takže se vlastně nic neděje. Půllitrová lahvička, již z kanystru o pěti litrech doplňuji, vydrží na nekonečný počet dávek, a to je také dobré znamení. A pak – jsem štír a čvachtání mám zakódováno do životního příběhu.
Papírové krabičky nemusím
Prášek do myčky je jedinečný. Nepoužívám jiný. Ale daleko raději jsem ho měla v plastových obalech s víčkem na zašroubování než v těch papírových. Chápu, co patrně vedlo výrobce k papíru, při distribuci se ušetří prostor, papír je rozložitelný, je asi v tomhle případě ekologičtější, možná levnější, kdo ví, propočty nedělám a nesnáším. Děkuji však osudu, že jsem si v kůlně schovala pár plastových obalů a že si do nich obsah z krabiček jak debil vždycky přesypu. Věřím, že plast v tomto pojetí bude nezničitelný a vydrží mi ještě pěkných pár let. A proč to vlastně dělám? Zásilku krabiček nemám doma kam umístit tak, aby nepřijímaly vzdušnou vlhkost. Takže plast je moje záchrana, pokud neustoupím ze zvyklosti nakupovat ve velkém a do zásoby. Sloužit by mohla i klasická zavařovací sklenice, která však, když vyklouzne z ruky na dlaždice, mívá krásný zvonivý zvuk, který člověka provokuje k neslušné mluvě. Jinými slovy, plasťáky jsou pro mne přijatelnější a když výrobce jinak nedá, budu dál přesypávat.
Poslušná smart budoucnost
Úklidové prostředky FeelEco jsou jedinečné. Špína pod nimi mizí sama a hned. Mohu doporučit. A když gruntujete celý den, ruce máte pořád jako nové. A to je ukazatel, který u mne boduje. Používám všechny přípravky této značky a s nadšením. Vážně, šetří námahu i čas. Což znamená, že lahodí vašemu srdci a dodává kuráže být věrným zákazníkem. A věřím, že pomocníků na tyto činnosti přibyde. I když na co ještě, to fakt nevím. Já si s nimi úplně vystačím. I když námět bych tu přece jen měla: Postavit kyblík s přípravkem doprostřed místnosti, přikázat, co má vysmejčit a odejít do kina. Nanotechnologie, čidla, čipy a hlasové ovládání se smartprocesy by si mohly poradit.
Pro úklid těla
Po celodenním cvičení s FeelEco hopsnu ráda pod sprchu. Abych ze sebe smyla poslední stopy nedávné minulosti a přenesla se na jinou, čistou planetu. Jak jinak, než s pomocí další ikonky zmiňované značky, sprchového gelu Limetka & Bambus. Funguje skvěle i když do vany vstupujete po přehazování kompostu nebo po výrobě povidel. Hlavně voní a osvěžuje tak, že na člověka přicházejí hříšné myšlenky, nadlimitní uvolnění, pocit harmonie, jenž překlene vyčerpání po náročném dnu. Až se mi podaří zužitkovat všechny vánoční a jiné dárky pojmenované sprchové gely, určitě si ho pořídím celý pětilitrový zásobník limetkobambusového životabudiče budu mít na dlouho vystaráno. Pokud ovšem ve feel eshopu nepřibyde konkurence.
Nejsem a nebudu protivný ekolog
Zdaleka jsem nevyzkoušela všechno, co tato značka nabízí. Určitě úchvatný je dětský program, tady teoreticky chválím, jak jen to jde. Jo, kdyby za dávných časů existovalo něco na vymývání dětských dudlíků!
Zuby si brousím na tekuté mýdlo s arnikou, protože arnika je bylinka víc než kouzelná. Věřím, že mi osvěží ruce po celodenním ťukání do klávesnice počítače a že by mohlo fungovat jako malá prevence karpálního tunelu. Kdyby se podařilo namíchat sprchový gel s arnikou, určitě by člověk z koupelny vyskočil jako znovuzrozený a mohl se převtělit do nových rolí…
Ne, nejsem ekolog postižený nesmyslnými kvótami, děsivými čísly a zastrašujícími brzdami, nejsem ani vegetarián či vegan a věřím, že nikdy nebudu. Netřídím perfektně odpad a ani nekupuji jen to, co má nespočet certifikátů. Tak nějak se řídím selským rozumem a vztahem dobrého hospodáře, který nerad plýtvá, protože ví, co dá za práci vypěstovat chutné jahody nebo odchovat vypaseného čuníka, zaset, sklidit i zpracovat.
Mám ráda věci, které fungují jednoduše, spolehlivě, nejsou příliš sofistikované, neobtěžují, nepřejí se. Ty totiž eliminují případné starosti, a to se počítá. Život nekomplikují, ale usnadňují. Kéž by to byl styl, který začne lidstvo provázet víc než třeba neopravitelná žehlička.