Malované perníčky si spojujeme s řadou příležitostí. S pěknými zážitky na poutích, s podmanivým kouzlem vánočních svátků, s výzdobou svatební tabule, ale také s Velikonocemi. Právě ty bývají přehlídkou svěžích barev, veselí, rozvernosti.
Mám je propojené s mistrovstvím firmy JaJa Pardubice, kterou založila a vede Jarmila Janurová. Podnikatelka a manažerka v jednom, žena odvážná, odhodlaná vyhrát každou bitvu. Kdysi dávno, opravdu to je už hodně let, jsem ji poznala na přehlídce cukrářského umu v Praze, kde představovala novinky, které na trhu neměly obdoby. Krásně zdobené a plněné perníčky v tak zvané perníkové bonboniéře, mňamky, které lákaly k ochutnání ne jednou, ale tak nějak průběžně.
Roky s perníčky JaJa
Od té doby sláva perníkárny na kraji Pardubic, kde se z rodinného domečku stala fabrička i firemní prodejna, rostla. Přišla léta bohatá a plná různých ocenění, kdy se nestačilo vyrábět, exportovat, pracovat na zakázku pro radost z dárku na spoustě akcí včetně Velké pardubické.
Léta rozmachu vystřídaly roky hubené, kdy se lidé uskrovňovali a odbyt kolísal až k slzám paní majitelky. Ale to je tak se vším. Jednou se daří, podruhé méně. Paní Jarmilka to vždycky ustála. Poradila si, pomáhal syn i vnuk, rodinná firma se na trhu udržela. A to je ta DNA rodinného podnikání: spoléhej se sám na sebe, něco vymysli, riskuj a věř.
Když si jen vzpomenu, jaké jsem ochutnala vánoční cukroví, kterým se zde doplňuje sortiment, přeji si, aby nejšťastnější svátky roku přicházely každý měsíc. Nebo jak JaJa Pardubice bodovala na soutěži Česká chuťovka či s jakou náruživostí paní Jarmilka promýšlí nové receptury náplní i přes léta, která spíš přibývají než naopak, klobouk dolů…
Velikonoční vábení s vůní perníku
Ale zpět k perníčkům. I pro letošní Velikonoce tu napekli a pečou stále spousty nádherných kousků. Variace na drobné sladké pokušení s nespočtem motivů od žlutých kuřátek až po veselé zajíce, beránky, kraslice bohatě malované, kytičky, no prostě srdce se jen směje. A co teprve, když vstoupíte do království nového světa, světa z perníku! Do skladu hotových výrobků! Když jsem tam byla poprvé, připadala jsem si jak Alenka v říši divů, pohledem jsem přebíhala z pohádky do pohádky a nevěděla jsem, kde se zastavit. Na tu pastvu pro oči nikdy nezapomenu. Myslím, že by sem mohli chodit dospěláci na terapii místo k psychiatrovi a dobrá nálada by se jim vracela okamžitě.
Léčivá moc, která vypadá i chutná jako perníček
Ano, to je ono, už jsem to vymyslela! Paní Janurová, mám nápad, můžete léčit. Můžete lidem pomáhat zbavit se stresu, depresí, špatných a černých myšlenek. Ten, kdo by překročil práh vašeho skladu, vstoupil třeba jen na pár minut do prostor, kde se ukrývají poklady určené k expedici, by byl rázem zdráv. Pohled na to všechno, co se dá vyrobit z perníku, jak se perníčky dají nazdobit a k jakým příležitostem využít, to je lepší než otevřít dveře k praktikovi do ordinace. Tady člověk rozkvete a pookřeje. Tlak se rázem vyrovná, tep se zklidní, nohy přestanou bolet a také aromaterapie učiní své, protože to tady voní, voní perníkově a božsky.
A nejen zde. Když jsem pozorovala zdobičky, tedy šikovné pracovnice, jak vepisují, kreslí a malují svým srdcem a secvičenými prsty emoce na všechny ty tvary od podkoviček až po chaloupky, nedalo se než chvíli zírat s otevřenými ústy.
Rukodělná práce, podbarvená touhou podělit se se zákazníky o sladké mámení, zanesla stopu do českého potravinářství. Rodí se zde to, co potřebujeme: optimizmus. A za to díky. Velké.
