Krásný den, milí čtenáři,
protože květen byl ve znamení pikniků, přichystala jsem si pro vás několik opravdu lahodných receptů, které zabodovaly. Tím bych také ještě jednou chtěla poděkovat Nině a Ládíkovi. Tolik chvály na jídlo mi totiž už dlouho nikdo nevěnoval. Až jsem se zardívala. Začneme receptem na Pavlova.
V podstatě je úplně jedno, zda ze surovin uděláte jednu velkou nebo několik malých. Ale na sešlosti venku jsou praktičtější malé varianty. Ovšem to víte. Jsem jednou nohou dítě Moravy, kde se dělají dobroty pořádné a velké. Takže ani zde maličkatou Pavlovu nečekejte. V průměru měla 12-14 cm po upečení. Na plechu nějakých 10 cm. Určitě udělejte menší. Bohatě stačí 8 cm. A hlavně trošku nižší. Usnadníte si tím proces sušení, který se může protáhnout i na celou noc. Ale když dodržíte těch pár tipů, které jsem vtiskla do předchozích řádků, určitě na vysušení postačí 4 hodiny při 90-100 °C.
Ingredience
Na sněhovou hmotu:
6 bílků
360 g krupicového cukru
špetka soli
lžíce kukuřičného škrobu
1,5 lžíce jablečného octa
Na krém:
250 ml smetany ke šlehání
200 g mascarpone
na špičku nože prášku z vanilkových lusků
Na dozdobení:
200-300 g jahod (lze využít i bobulové a lesní ovoce)
8 meduňkových lístků
Postup
Sníh na Pavlovu potřebuje trpělivost
Bílky je lepší mít vychlazené. Vložíme je do mísy vhodné pro šlehání. Přidáme špetku soli. A teď začne boj s chemií a fyzikou. Pokud máte robot, určitě mu tenhle úkol zadejte. Šlehací metla by se měla nejprve do práce dát nejprve při nižších otáčkách. Až ve chvíli, kdy jsou bílky zpěněné a začínají přecházet do předstupně sněhu, čili začínají mít bělavou barvu, otočíme volič na plný výkon.
Bohužel jsem bez robotu, a tak nezbývalo, než si poradit se šlehačem sice elektrickým, ale ručním. S otáčkami je to stejné. Jen zápěstí u toho víc trpí. A také doporučuji si tu dávku bílků v případě, že to děláte vše ručně rozdělit na dvě. Šlehám nejraději v úzké míse, bohužel na šest bílků už byla maličká. Pokud se vám hmota v míse netlačí, je to jedině dobře. Proces vytváření bílkového sněhu se razantně urychlí.
Během šlehání, když už sníh začne pomalu tuhnout, zapracujeme cukr. Děláme to postupně, přisypáváme po takových třech a ž šesti dávkách. A jak poznáte, že máte správně ušlehán? Sněhová hmota musí být pevná. Když mísu překlopíte dnem vzhůru, nehne se. Když šlehač vytáhnete ze hmoty, špičky sněhu se neohýbají. Měly by stát hrdě se tyčící k nebi. Jakmile sníh vypadá takto, vmícháme šlehačem škrob. Zapracujeme. A naposled vmícháme ocet.
Sušení Pavlovy v troubě si vyzkouší psychickou odolnost
Smutným faktem je, že za tento přirozeně bezlepkový dezert zaplatíte daň. Ta daň se jmenuje čas. Není to zrovna pro lidi, kteří se hroutí z každé nepovedené věci, není to pro netrpělivé. Pavlova si vyzkouší vaši psychickou odolnost.
Jakmile máme našleháno, je na čase vyložit plech pečicím papírem. Někdo preferuje sníh prohnat zdobičkou a nastříkat na plech. Mně to zdržuje a ignoruju eleganci hvězdicového nástavce. Na plech Pavlovu přemisťuji asi takto. Obkreslím si tužkou z obyčejného grafitu šálek. Udržím tak lépe tvar dezertu. Pro větší bezpečnost potravin to lze udělat ze spodní strany pečicího papíru. Funguje totiž jako papír kopírovací. Na jeden plech se kruhů vejde 6-8. Plechy mívám dva. Pro osm jedlíků jeden až dva na piknik, nebo jeden na piknik a jeden s sebou.
Pavlovu poté s pomocí lžíce a stěrky tvaruji do kulatých bochánků s prohlubní uprostřed. Nikdo, zdůrazňuji nikdo, nemá rád, když je náplně málo. Tak si na tom necháme záležet, ano? Šoupnu plech do trouby předehřáté na 90 °C. Vyhovuje horkovzduch i klasické horní a dolní pečení. A magie začíná. Po 12 minutách ty krásky na plechu naskočí. Člověk se raduje, rád by se mrknul dovnitř. Varuji vás, za žádnou cenu dvířka trouby neotvírejte. Pokud byste se tím prohřešili, Pavlova vás nemilosrdně potrestá. Do trouby nakoukněte nejdřív po hodině a půl až dvou. Jestliže se dá snadno odlepit od pečicího papíru, je to OK. Pokud ne, nedělejte sobě ani jí násilí a dvířka zase zavřete.
Teplotu zvýšíme na 110 °C. A další hodinu a půl si té krásky nevšímáme. Termostat určitě neposouváme za hranici 120 °C. Jinak dezert chytne barvu lehce dozlatova. A to nechceme. Sněhově bílá Pavlova chutná nejlépe. Ve stručnosti. Když jde Pavlova z papíru lehce sejmout, máme vyhráno. Pak už jí stačí asi 20-30 minut pro jistotu a můžeme s velkou slávou vyndat z trouby. Je to úlevný pocit, rozumím.
Krém, který je hříšně lehký a bez cukru
Jestli mě na tomto zákusku něco baví, pak krém. To je nejlehčí část celého procesu, je to taková duševní úleva po všem tom napětí u trouby a šlehače. Nejprve do mísy vlijeme smetanu ke šlehání a přidáme vanilku. Poté začneme šlehat hezky do tuha. Můžeme si dovolit i mírně přešlehat. Správnou tuhost poznáme při testu překlopením. I když mísu obrátíme dnem vzhůru, šlehačka se nehne. Poté zašleháme mascarpone. Postupně. Rozdělíme si množství na tři dávky. A za pět minut máte nejdokonalejší krém na Pavlovu bez cukru.
Kreativní slast s ovocem a Pavlovou
Sněhový základ vystydl, krém je pěkně vychlazený. To je okamžik, kdy se ty dvě bělavé textury spojí v jedno opravdu hříšně dobré jídlo. Někdo opět použije zdobičku, aby krém hezky nastříkal na sněhový základ. Já jako správný lenoch použiji stěrku a lžičku na limonádu. Dobře to jde i s tou na zmrzlinu. Udělám luxusní kopečky ze smetanového krému. Lehce dotvaruji a hotovo.
Zbývá ovoce. Kupuji jahody jen na farmě ve Vraňanech u Hančů. Nepoužívají chemii. A tak to má být. Druhým zdrojem je mi vlastní zahrádka. Ze záhonu rovnou do pusy. Nebo do dezertu. Přiznám se, že jahody nerada omývám. Z prostého důvodu. Voda z nich stáhne vůni a chuť. Proto jsem tak náročná. Ale pokud zdroj ovoce není prověřen, prostě plody omyjte a nechte na utěrce důkladně osušit. Když je ovoce suché, hrajte si. Tady vám žádný předpis na zdobení dávat nebudu. Občas to ale udělám ještě tak, že dám ovoce stranou. Na Pavlovu se ho totiž nikdy nevejde dost. A tak pozobáváme ještě k ní.
Servírování
Tato pikniková mňamka skvěle chutná s douškem bezinkové limonády, kvašeného bezinkového "šampaňského" nebo se šumivým vínem. Pro řidiče mám tip: delakoholizovaná vína. Osvědčila se nám značka Scavi & Ray. nealko a delako bývá obvykle nic moc. Ale toto? To je dobrota.
Jak něžně převézt na piknik?
Tahle otázka mi vrtala hlavou už od doby, kdy jsem si vymyslela, že můj první měsíc s Peugeotem 208 zahájíme piknikem. Řešení mám tři. Buď můžete pečicí papír přilepit k plechu (lepší je plech s vyšším okrajem, případně pekáček) - pomůže i oboustranná lepicí páska, nebo speciální želé na nástěnky. Ale to je vhodné pro převoz na malé vzdálenosti. Dáte plech za sedadlo na kobereček a musíte být na plynu a brzdě velice něžní. Samozřejmě musí mít auto dobrý podvozek a skvěle sedět. To naštěstí Peugeot 208 má a já ten kilometr a půl z domu zvládla hravě. Ani jeden kousek nevyskočil nevyletěl, nerozbil se.
Druhé řešení je proslulá cukrářská krabice s přepážkami. Tam není o čem. Třetí je klasická plastová krabička vyložená pečicím papírem, kde vytvoříte improvizované přepážky. Musí být dost vysoká, aby se tam Pavlova vešla. na to myslete. Ap ka musíte nádoby vkusně uplacírovat v autě a v maxilmální míře zajistit proti pohybu. Skvělé jsou organizéry do kufru, zarážky z plastu, které ke koberečku nebo dnu kufru přichytnete suchým zipem.
Hlavní je ale váš styl řízení. Když to tady pokulhává, Pavlova nebude spokojená.
Poznámky a tipy
Psychoterapeutická vsuvka. Pokud vás kouč peskuje za netrpělivost, málo klidu, stres, roztržitost, berte tento recept jako takové cvičení, za které vás ten člověk s brýlemi sedící v křesle s notesem a hromadou obludných otázek, prostě může jen pochválit.
*Článek vznikl ve spolupráci s P Automobil Import, která na Českém trhu zastupuje značku Peugeot.
Přeji Vám dobrou chuť, krásnou piknikovou sezónu a pohodové cestování!