Krásný den, milí čtenáři,
součástí vyrovnaných a hezkých mezigeneračních vztahů je také čas na sebe a na další důležité osoby našeho života. Zkrátka krásné vztahy tvoří také vzájemný prostor. A tak jsem poslední červencovou sobotu strávila tentokrát s Alešem. Vydali jsme se s Peugeotem 208 prozkoumat zámek Zákupy a blízké okolí stejnojmenné obce.
Zámecký park, který chceme vidět znovu za deset i dvacet let
Když padlo rozhodnutí, že se vydáme na zámek Zákupy, bylo tomu proto, že nás na první dobrou zaujal zámecký park. Obvykle vyhledáváme historické památky právě podle toho, zda k nim přiléhají zahrady či jako park upravené pozemky, po nichž je možné se projít a vychutnat si zdejší atmosféru. Vedle toho nás inspiruje stavebnictví a architektura. Vnitřní prostory pro nás nejsou takovým lákadlem. Obvykle je ale i přes to navštívíme a pečlivě nasloucháme výkladu průvodce.
Tentokrát jsme ale interiéry zámku vynechali. Nemohli jsme se odtrhnout od exteriérů. Zeleň obklopující zámek nám prostě a jednoduše učarovala. Možná také proto, že bylo poměrně horko. Ale daleko spíše bychom v tom měli hledat důvod jiný. Zámecký park prochází obnovou. Oku pozorného milovníka zahrad neunikne, že zde odborníci provádí velmi promyšleně novou výsadbu. Některé druhy suchomilných keřů jako je Kumule Davidova střídají překrásné Hortenzie latnaté. Objevují se zde také nové stromy, včetně platanů. Zkrátka jde o obnovu, která za deset let změní současný ráz zámeckého parku velice hezkým způsobem. Bude plný květů patřících k vrcholnému létu. A bude vypadat skvěle.
Obnova rozsáhlého hospodářského dvora při zámku Zákupy
K zámku jako takovému přiléhá rozsáhlý hospodářský dvůr, který tvoří téměř jednolitou soustavu budov. Stavení tohoto rázu nás s Alešem vždycky velice zajímají. Z hlediska architektury nás dokáží někdy potěšit více, než nákladné barokní a rokokové zámecké přestavby, které jsou na náš vkus čas od času až příliš umělé, až příliš okázalé. Nicméně Zákupy, přestože zažily barokní přestavbu, nejsou pompézní příliš. Naopak. A dohromady s hospodářskou usedlostí tvoří pěknou harmonii, jež oku lahodí.
Ale vraťme se k přestavbě. Hospodářské části staveb se za minulého režimu příliš nedařilo. Řekněme, že jí dal co proto. Je to velká škoda. Mám pochopení pro mnohé, ale nemám pochopení pro mrhání a devastaci, ať „buržoazní“ či „aristokratické“, tedy minulým režimem nenáviděné, připomíná nemovitost sebevíc. Devastace je vždycky úpadek. A kde se devastuje, tam se dobře daří zlu, které člověku pulzuje pod kůží.
Proto mě i Aldu těší, že se na rekonstrukci citlivě pracuje. Nové střechy, nové krovy, zpevnění, omítka, drenáže, odvodnění. Ano, v tomto případě mohou mít dotace skutečně smysl. Moc se proto těšíme, až bude rekonstrukce kompletně hotová. V projektu doslova stojí, že svou hodnotou totiž hospodářský dvůr převyšuje dokonce zámek samotný. A není se co divit, jelikož jsou na něm svým rukopisem podepsáni dva význační italští stavitelé: Giulio Broggio a Giovanni Domenico Orsi. Očekávat tak lze nádherné historické prostory s velkou kulturní hodnotou.
Podle všeho by měla být rekonstrukce jižního křídla dokončena už letos, ale nemáme tušení, jak se na tom podepsalo období pandemie. Možná stavba stála… Ale až bude hotovo, bude to nádhera. A možná také bude hospodářský dvůr v Zákupech přístupný částečně komerčnímu využití – výstavy, vernisáže, autorská čtení. Nebo dokonce svatby? Ale to necháme na Národním památkovém ústavu.
Do interiérů příště
Interiéry, přestože byly svědky význačných událostí, jsme opomněli. Ano, uznávám, byla to opovážlivost, když vezmu v potaz, že na tomto sídle uzavřeli sňatek z lásky František Ferdinand d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. A že se ani v roce 1900 mezi aristokracií a panovnickými rody spojení z lásky nenosila jako běžná záležitost.
A Habsburkové na tomto sídle, jehož kořeny sahají do 14. století, zanechali znatelnou stopu. Prý patřívalo k těm opravdu oblíbeným. Více se ale naštěstí dozvíte od těch povolanějších na webu zámku Zákupy nebo při prohlídce jednoho ze šesti prohlídkových okruhů.
Nádvoří zákupského zámku skládá poctu sklářské tradici
Druhé nádvoří zámku zdobí kašna. Voda z ní ale již nějakou dobu netryská. Je to díky zastaralému potrubí i technickému řešení dob minulých, které je ekonomicky nevýhodné. Možná trochu škoda, ale kdyby tomu tak nebylo, neviděli bychom krásnou sklářskou instalaci z dílny věhlasného výtvarníka Jiřího Pečinka. Až bude možné, aby se do kašny vrátila voda, dílo ze skla se pravděpodobně přesune.
Kavárna s potenciálem, která potřebuje trochu něhy
Na témže nádvoří se nalézá také malá zámecká kavárna, kterou provozuje majitel nedaleké zákupské pizzerie. Má atmosféru skutečně romantickou, až jako by se v kulisách ozývalo toužení po Francii a umění být alespoň na chvilku flanérem. V exteriéru tedy za jedna. V interiéru by si to žádalo mnohem víc péče a trochu něhy. A podobně to vidíme i s nabídkou. Mohla by být širší jak co do výběru nápojů, tak drobného občerstvení. Prosím, ať to provozovatel nebere jako výtku, spíše podnět ke zlepšení. Radost by nám udělala dobrá domácí limonáda bez sirupu, pestřejší nabídka zákusků a hodilo by se i něco slaného z domácí výroby. Pokud by se našlo i něco pro nás, kteří nemohou pšenici, bylo by to nebezpečně dobré! A obsluha? Slečny brigádnice velmi vstřícné a milé, jen s rovnováhu při servírování kávy by to chtělo potrénovat. Ale všichni jsme se jednou učili, no ne?
Co bychom si přáli vidět v barokní zahradě zámku Zákupy
Předně musíme ocenit terasy, které společně se schodištěm sice nejsou přístupné, ale návštěvník si je alespoň může prohlédnout ze spodní části zahrady. Dobrou zprávou je, že na projektu obnovy těchto prvků a celé zahrady se prý již pracuje. Terasy jsou unikátní podívanou pro každého, komu je heslo #aesthetic alespoň trošku blízké. Fascinovalo nás zapojení vodních prvků do terénní úpravy. Už desetiletí bohužel nefunkční, a nyní dokonce v havarijním stavu. Pokud se však povede původní slávu a krásu těchto architektonických prvků znovu vzkřísit, bude to pro návštěvníky mimořádná podívaná a v tom případě bychom si návrat na Zákupy rozhodně rádi naplánovali dříve než třeba za deset let.
V prostoru zahrady, kde jsou jednotlivé části ohraničeny nízko sestřiženými keříky zimostrázu, by se nám moc líbila květinový výsadba. Nevíme s Alešem ale, zda by to vůbec bylo správně a zda tu květiny dříve bývaly. Rozhodně by to však bylo půvabné a k zahradě tohoto typu by se to hodilo. Nicméně historická fakta jsou nemilosrdná a patří se je zachovat ve vší počestnosti.
Od zámku Zákupy na Kamenický kopec
Zákupy jsou nádherné městečko. Člověku se v letních měsících vryjí do paměti roubené a poloroubené stavby, na jejichž zahrádkách se slunci vstříc natahují překrásné květinové výsadby – od rudbekií, přes kopretiny až po voňavé floxy. Pro kohokoli, kdo se rád tou zahradní krásou nechává opájet, to bude malý ráj. Proto jsme zvolili při pozdně odpolední části naší návštěvy program trošku aktivnější. Přes podzámčí, kolem zaniklého kláštera Kapucínského řádu na turistickou naučnou stezku podél potoka až k pramenům lemující cestu směrem ke Kamenickému kopci a zase zpět do městečka.
Jde se podél Kamenického potoka lesnatým terénem prostoupeným buky, jehličnany a borůvčím. Nejvydatnější z pramenů je ten Tří svatých. A voda z nej je vskutku osvěžující. Vzali jsme jí zavděk nejen my, ale řada místních sem ráda vyjede na kole a domů si údajně zázračnou vodu načepuje. Na druhé zastávce pro vodu z Dívčího pramene jsme nepořídili. Bylo příliš sucho a vodní zdroj neměl téměř žádnou vydatnost. Mezi tímto pramenem a třetí, Jacobovou studánkou se nachází půvabný Mariánská sloup a u něj modlitba lesa. Místo má zvláštní energii, prý bylo také v minulosti místem poutním. A skutečně, zdejší šepot lesa a vody člověka k malé meditaci strhne.
Pramen Tří svatých.
Nejnáročnější část výstupu představoval pokus vyškrábat se od pramenů na zdejší dominantu – Kamenický kopec. Je to terén strmý, celkem divoký, plný nástrah, kamenů, kořenů a kluzkého listí. Den předem zde řádil pěkný liják a v den naší návštěvy si vodní eroze na krajině také pošmákla a ukusovala si z turistické stezky pěkná sousta.
Na Kamenickém kopci je možné do krajiny pohlédnout z celkem tří vyhlídek, nejznámější je asi Ferdinandova.
Na vrcholu se nám ale konečně ulevilo. Rozhled do krajiny byl vážně úžasný. Při tom pohledu jsme si jen říkali, jak je ta naše země krásná a pestrá. Sestup byl už mírnější a strana kopce obrácená ke kapli sv. Josefa má své specifické kouzlo. Mimo jiné dnes je tato kaple v soukromých rukou a zdá se, že zde někdo buduje opravdu krásný poetický domov a celé místo velmi citlivě renovuje.
Kaple sv. Josefa
Gastro tip na konec
Sehnat si oběd bez lepku není zrovna v Zákupech jednoduché. Proto jsme se sebrali a vyrazili do České Lípy. Za zhruba deset minut cesty jsme dorazily do restaurace Stará Lípa, kde měli menu moc pěkné. Alešovi padlo oko na vepřová žebírka, mně zase na jehněčí kolínko. Oba pokrmy byly výborné. Obsluha je moc příjemná. A až se sem půjdete najíst, určitě se porozhlédněte pořádně po místnosti s barem. Takový ráj cedulí a vývěsek těžko pohledat.
A co v Zákupech ještě navštívit?
Určitě si dejte na čas s návštěvou náměstí. Architektura je velkolepá. Na náměstí Svobody najdete bývalý klášter milosrdných sester, morový sloup, Budovu obecního úřadu nebo muzeum Eduarda Helda. Dále jsou to všechny ty půvabné roubenky a poloroubenky. A hlavně nezapomeňte na místo, kde se čas zastaví: Starý zákupský most, který je lemovaný nádhernými pískovcovými sochami svatých. Za prohlédnutí také stojí kostel sv. Fabiána a Šebestiána. A pokud by bylo slunečno a teplo, Zákupy nabídnou také místo k osvěžení. Zdejší rybník funguje také jako plovárna, a dokonce mají některé části pláž.
Zaujala vás pozvánka do Zákup? A byli jste tu už někdy na výletě?
Těším se na všechny vaše zprávy a komentáře!
Projekt Generace 208 vzniká za podpory importéra Peugeot pro Českou republiku. Děkujeme za důvěru.
